26. KRAJSKÁ POSTUPOVÁ PŘEHLÍDKA AMATÉRSKÉHO ČINOHERNÍHO A HUDEBNÍHO DIVADLA V ČERVENÉM KOSTELCI, TENTOKRÁT ZA ÚČASTI DOBRUŠSKÉ ZUŠ

Samotný nápad, že bychom mohli zkusit hrát na Východočeské divadelní přehlídce amatérských divadel padl z několika důvodů. V první řadě to byl fakt, že soubor v tomto složení letos končí a bylo by fajn, aby se ukázala skvělá atmosféra velkého divadla a atmosféra velké přehlídky. Dále nám nahrávalo to, že jsme měli hotovou inscenaci Revizora, která pro přehlídku byla nosná. A v závěru jsme prostě chtěli ukázat za hranice našeho města, že iv ZUŠ se dá udělat „velké divadlo“ a prostě dát o sobě vědět. Ambicí nebylo jet sbírat ceny, ale hrdě reprezentovat amatérskou scénu v Dobrušce a naší ZUŠku. A to se nám, alespoň si to osobně myslím, povedlo.
Přehlídku jsme nemuseli otevřít a soubor předvedl výborný výkon, za který se rozhodně stydět.Samotné hodnocení poroty pro nás byla premiéra a zároveň velký přínos. Zaznělo hodně informací, jak to, či ono zlepšit, na co se zaměřit…otevřelo se nám to další obzor k naší práci.

Jako soubor jsme byli v rámci přehlídky outsideři. Byli jsme jediný dětský soubor. A těžko budeme z pozice ZUŠ moci někdy plně konkurovat dospělým amatérským souborům, které pracují amatérsky, mají velké zázemí a „zásoby“ jak herců, tak režisérů, techniky atd. Z logiky věci toto u nás prostě nejde. Děti přicházejí a odcházejí.

Dříve, když jsem jel na přehlídky s jiným souborem dospělých, jsem nikdy na hodnocení poroty nešel. Dělali jsme divadlo pro diváka, ne pro porotu. Nezajímalo nás hodnocení, měli jsme radost ze hry az toho, že obecenstvo jde s námi. Můj pohled se na toto nyní tak trošku změnil. Již nejsem pouze v partě nadšenců pro divadlo, ale ve škole, kdy má člověk zodpovědnost za své žáky. Z toho důvodu jsem celou čtyřdenní přehlídku absolvoval maximálně v rámci svých časových možností, viděl další inscenaci a vyslechl si hodně rozborových seminářů. Byl to docela vyčerpávající maraton, ale jsem za to rád.A po všem, co jsem viděl a slyšel i ze zákulisních kuloárů, mohu učinit svůj subjektivní závěr – zanechali jsme rozhodně stopu a velký jsme byli rovnocenným partnerem.

Účast na této přehlídce byla inspirací jak pro mě, tak pro celý soubor, všichni jsme si to užili ao to šlo. A také už o nás amatérský divadelní svět ví…Takže třeba někdy příště.

PS: Soubor bude třeba doplnit staršími žáky – středoškoláky. Pokud je vám více než 14 let a chtěli byste zkusit hrát divadlo, přijďte na k zápisu. Rádi vás přivítáme!

Jan Holek, učitel LDO