Před patnácti lety nás opustila Drahomíra Dachsová - i my jsme na ni vzpomněli

Dnes se od 17,00 hodin konal v dobrušské Synagoze koncert, který jsme věnovali jako vzpomínku na naši bývalou paní ředitelku, paní Drahomíru Dachsovou. Ta nás opustila již před 15 lety.

Koncert byl opravdu krásný, kdo přišel, určitě nelituje.

Jako připomínku na ni vyšel i článek v únorovém Dobrušském zpravodaji, který sepsala s panem ředitelem Františkem Zimou a paní učitelkou Danielou Štěpánovou paní Dana Ehlová - děkujeme za něj!

DOBRUŠSKÝ ZPRAVODAJ | 2 / 2018

Před patnácti lety nás opustila Drahomíra Dachsová

V únoru letošního roku tomu bude patnáct let, co zemřela ředitelka Základní umělecké školy v Dobrušce paní Drahomíra Dachsová. Narodila se 28. 12. 1953 a od dětství byla pro ni největším koníčkem hra na kytaru. Tento nástroj se stal také jejím hlavním oborem na kroměřížské konzervatoři, kde studovala ve třídě pana profesora Švédy a absolutorium tam získala v roce 1975. Na ZUŠ (tehdy Lidové škole umění) v Dobrušce začala působit na částečný úvazek již během studia v Kroměříži. Po absolvování školy a svatbě učila následující školní rok v LŠU už na plný úvazek.

V počátcích učitelské praxe prošli její třídou např. Věra Martinová, František Zima (současný ředitel ZUŠ), Ludmila Hrnčířová - Netíková a další. Po odchodu ředitele zušky Miroslava Drašnera do důchodu absolvovala funkční studium a převzala vedení školy. Chtěla veřejnosti nabídnout co nejširší škálu vyučovaných oborů, a proto - vedle zachování a modernizace stávající výuky - usilovala o rozšíření nabídky o hru na elektrofonické nástroje (včetně využití PC techniky) a hru na bicí ná- stroje. Její plány vyžadovaly mimo jiné i větší a vhodnější prostory, a tak se podařilo školu přemístit ze zcela nevyhovující budovy v Solnické ulici do objektu čp. 428 v ulici Kostelní. Ten však bylo nutné postupně rekonstruovat a doplňovat vybavení (taneční a koncertní sály, podlahy, šatny a vypalovací pec pro výtvarný obor, nová fasáda). Na pozemku za školou chtěla vybudovat i malé přírodní divadlo pro literárně dramatický obor a případné koncerty. Jejím největším snem bylo, aby škola měla vlastní dětský orchestr s využitím elektrofonických, dechových, smyčcových a bicích nástrojů. Mnohé své záměry ale bohužel nestihla zcela dokončit.

Vše narušila vážná nemoc, které paní Drahomíra Dachsová podlehla 10. února 2003. Její největší sen, dětský orchestr školy, se díky novému řediteli Františku Zimovi, obětavému pedagogickému sboru a výborným žákům splnil jak co do složení, tak i výběrem repertoáru.

Vzpomínky na Dáďu: Faktografické údaje připomínají především profesní dráhu Drahomíry Dachsové. Osobní vzpomínky těch, kteří ji zažili jako pedagožku a kolegyni, jsou pohledem zcela jiným, pohledem, jemuž ani patnáct let nic neubralo na autentičnosti. Během vzácné půlhodinky strávené se současným ředitelem ZUŠ Františkem Zimou a učitelkou hudby Danielou Štěpánovou se dalo lehce pochopit, že prá- vě Drahuška (či Dáďa) patřila k lidem, na které se opravdu nezapomíná. Z úst obou pedagogů jedno za druhým sršela spojení jako nesmírně hodný a obětavý člověk, pro školu doopravdy žila a téměř v ní bydlela, všechno dělala do posledních chvil velice poctivě... František Zima, tehdy žák, mimo jiné prozradil: „Díky paní učitelce Dachsové se moje zájmy překlopily k hudbě. Zažil jsem ji plnou energie a učitelského nadšení v začátcích pedagogické praxe.“ A Daniela Štěpánová? „Uměla bojovat za správnou věc,“ pronesla a na důkaz připojila historku, jak paní ředitelka pomohla bojovat proti nejasně stylizovaným podmínkám účasti v celostátní soutěži hry na akordeon a komorní hry. Tím prosadila účast dobrušských talentů Pavla Svobody (dnes vynikající varhaník) a Jiřího Kupky v soutěži, která se konala v Chocni v roce 2002. (eda, s využitím materiálů ZUŠ).