Živit se jednou uměním je rozhodně lákavé, říká Klára Hůlková

Převzali jsme  z červencového Dobrušského zpravodaje:

"Talentovaná violoncellistka KLÁRA HŮLKOVÁ pokračuje ve sbírání cenných úspěchů. Z ústředního kola soutěže MŠMT, které se uskutečnilo v Liberci, si přivezla diplom za druhé místo. Svěřenkyně paní učitelky Anny Vrbové navíc zaujala porotu natolik, že jí udělila zvláštní cenu za provedení skladby Bohuslava Martinů Pastorales V. Kláru při soutěži doprovázela korepetitorka Alena Moravcová. Dvanáctiletou žačku dobrušské základní školy F. Kupky a místní ZUŠ jsme po návratu ze severu Čech vyzpovídali.

Kdo na začátku vybíral, kterému hudebnímu nástroji se budete věnovat? Vy nebo rodiče?

Začala jsem chodit na koncerty ZUŠ, na nichž hrála na kytaru moje sestřenka. Hned mě zaujalo violoncello. Ve škole mě omylem napsali na housle. Museli jsme do ředitelny, aby to opravili. Paní učitelka řekla, že pokud mám zájem o violoncello, bude kvůli rozdílnému držení lepší, když s ním začnu rovnou.

Zkoušíte hrát i jiné nástroje?

Když mám náladu, tak si doma zahraji na klavír nebo na fl étnu. Ale intenzivně jako na violoncellu na nich necvičím.

Je vám dvanáct let. Jak dlouho už studujete hru na violoncello?

Už sedm let.

Máte stále stejný nástroj?

Začala jsem na maličkém violoncellu. Pak jsou tříčtvrtky, sedmiosminy a celé. Jsou různě drahé. Třeba za více než sto tisíc korun. Já mám ještě tříčtvrtku.

Prozraďte svoje oblíbené klasické skladatele.

To je těžké. Všichni jsou něčím zajímaví. Když bych měla jmenovat jednoho, tak asi Bohuslava Martinů. Právě za jeho Pastorale 5 jsem obdržela poslední ocenění.

Posloucháte i jinou než klasickou muziku?

Určitě. Mám ráda moderní hudbu. Třeba taneční věci.

Kolik času věnujete cvičení?

Asi čtyřikrát až šestkrát v týdnu se mu věnuji okolo jedné hodiny. Vím, že by to chtělo víc, denně hodinu a půl až dvě. Každou středu mám hodinu se svojí učitelkou Annou Vrbovou, pak cvičím individuálně.

Najdete si čas i na jiné koníčky?

Ano. Chodím do dramaťáku (dramatický kroužek – pozn. autora). Navštěvuji nauku, kde nás učí noty. Hraji v kvartetu zušky a ve dvou novoměstských fi lharmoniích.

Hrajete raději sama nebo v orchestru?

Asi mi to je jedno. S fi lharmonií hrajeme zajímavější skladby. Baví mě třeba fi lmové nebo muzikálové melodie. Mají docela úspěch u diváků. Chystáme se s nimi vystupovat v Maďarsku. Musím přiznat, že když na pódiu hraji sama, mám o poznání větší trému.

Plánujete do budoucna?

Příliš nad tím ještě nepřemýšlím, ale zkoušky na konzervatoř bych chtěla zkusit. Pokud bych se na ni dostala, byla bych moc ráda. Přemýšlela jsem nad možnostmi, zda zkusit divadelní zkoušky nebo violoncello. Živit se jednou uměním je rozhodně lákavé.

Klára Hůlková očima paní učitelky Anny Vrbové

„U Klárky se sešly čtyři základní věci: nesporný talent, skvělé rodinné zázemí, pracovitost a motivace. Myslím si, že jsme si spolu sedly. Cítím, že od začátku ke mně chodí ráda. Jsme spolu v naprosté pohodě a souznění. Cvičíme s úsměvem. To je ve stručnosti Klárka. Na ústředním kole v Liberci dostala od poroty jako jediná zvláštní cenu za provedení Pastorale V od Bohuslava Martinů. Při krásné pomalé skladbě doslova s nástrojem meditovala. Hrála se zavřenýma očima. Porotce zaujala tím, že se od ostatních soutěžících něčím odlišovala. Skladby do soutěže si vybírala sama. S Klárkou se pracuje báječně.“